Divadelní revue 34, 2023, n° 3

Divadelní revue 3/2023 – Třetí číslo Divadelní revue 2023 otevírá stať Vlasty Reittererové o uměleckých kontaktech a vztazích mezi Prahou a Vídní na počátku 20. století na příkladu jednoho z okruhů, kde se setkávali německo- a českojazyční umělci. Věnuje se rozdílům a shodám v přijímání moderních uměleckých směrů v obou městech (v hudbě, divadle a dílem také ve výtvarném umění), se zaměřením zejména k osobám Arnolda Schönberga, Alexandra Zemlinského a jejich pražských přátel. Pojítkem je osoba pražského fotografa a hudebního nadšence Otty Schlossera (1880–1942). Miroslav Lukáš se ve svém článku zabývá možnostmi počítačové podpory v historiografickém výzkumu divadla a snaží se poukázat na nutnost většího zapojování digitálních technologií do výzkumných procesů. Na příkladu mobility Eggenberských dvorních komediantů se zaměřuje na prostorové analýzy, které umožňují technologie GIS (geografické informační systémy) a jež přehledně sledují nejen pohyb, ale i sociální sítě divadelních společností. Frank Ziegler z Berlínské národní knihovny ve své studii přibližuje stav bádání o hudební a divadelní rodině von Weberově v Čechách a na Moravě. A Martin Nedbal z Kansaské univerzity přispěl studií o pražské recepci oper Christopha Willibalda Glucka v 19. století. Ukazuje, že byla silně ovlivněna politickými ideologiemi, konkrétně českým vlastenectvím a českým a německým nacionalismem. – Číslo je věnováno dlouholeté pracovnici Kabinetu pro studium českého divadla, jubilantce Jitce Ludvové, s níž Václav Petrbok pořídil i rozhovor čísla, a autorka přispěla vlastní bibliografií.

Honza Petružela
poslední šéfredaktorův editorial

studie

Pavel Himl
Policejní dohled na divadlo v Praze a habsburské monarchii od sedmdesátých let 18. do třicátých let 19. století

Michal Just
Taneční kapitola Bharatovy Nátjašástry. Staroindické taneční výrazivo (tándava-lakšana) a jeho zpodobnění ve výzdobě jihoindických chrámů

Martin Bažil
Zrození performance z ducha liturgie. Liturgická slavnost o Kristu Poutníkovi z Rouenu

esej

Jana Pilátová
Minulost nepomíjí, aneb žirafy a žížaly

letní teatrologické sympozium v Mikulově

Petra Ježková
Letní teatrologické sympozium kvete

Rostislav Smíšek
Šlechtic a hudebnědramatické představení u císařského dvora na přelomu 17. a 18. století

Stanislav Bohadlo
Rekatolizace versus zbožnost? „Comaedi“ mezi zpovědí a odpustky za Putzů von Adlersthurn v Mimoni (1650–1696)

Klára Škrobánková
Spatřit živého mořského tygra. K drezuře mořských tvorů v první polovině 19. století

Helena Hantáková
Zpráva o knihovně Adolfa Scherla

rozhovor

s dramaturgyní, publicistkou a spisovatelkou Alenou Zemančíkovou
Být dramaturgem bez svého režiséra je hrozná dřina
(Jan Šotkovský a Michal Zahálka)

recenze